Tam šlo o hodně. Máme po 13 letech rozbít velkou koalici sociálních
demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP), která vedla k bujení „proporční
demokracie“ se smluvně opozičními rysy? Rozbít ji za cenu vládní účasti
haiderovců (Svobodní, FPÖ), kterými opovrhovala celá Evropa? Nebo ji
ponechat při životě, ale tím jen dále posílit argumenty i skóre
haiderovců? To byly hlavní úvahy Rakušanů i hlavní důvody průtahů ve
vládním vyjednávání, které nakonec běželo čtyři měsíce.
Těžko tu ovšem hledat paralelu, neboť u nás jsou teď dvě základní
možnosit jiné. Prosadit nějakou konstelaci se smluvně opozičními rysy
(menšinová vláda ODS za přikývnutí ČSSD či nějaká přímější forma velké
koalice)? Nebo trvat na čestném, sympatickém, leč těžko průchodném
řešení, které přináší výtky o počtářské negramotnosti ohledně číslovky
101? Jeden společný rys ovšem najít můžeme, a sice mediální prezentaci
informací během tohoto maratónu. Proto má svůj význam, podíváme-li se
na tabelární přehled chronologie čtyř měsíců po rakouských volbách, jak
ho přinesl Respekt 24. ledna 2000 k článku Davida Zelingera. Kdybychom
nevěděli, že týden poté představil kancléř Wolfgang Schüssel svoji
vládu lidovců s haiderovci, z chronologie bychom nějaký takový trend
vůbec nepoznali. Vždyť Schüsselova strana tehdy ve volbách skončila
dokonce až těsně třetí (jak nyní může zdůrazňovat Jiří Paroubek se svým
stříbrným věncem), což byl výsledek, který před volbami Schüssel
prezentoval jako důvod pro svoji rezignaci. Leč nakonec nerezignoval. A
vítěz voleb z října 1999, sociální demokraté, pak ve vládě ustavené v
únoru 2000 zcela ostrouhali. Nicméně čtyři měsíce se jednalo, jednalo a
jednalo, jako kdyby pokračování velké koalice bylo hotovou věcí. Pouze
„zlomyslná média“ informovala o „tajném paktu“ mezi lidovci a
haiderovci. Ale kdo by takovým báchorkám věřil.
Pak přišel 4. únor 2000 a s ním hotová Schüsselova vláda přesně podle
onoho „tajného paktu“. Musíme samozřejmě dodat, že Rakušanům tento risk
vyšel. To, co zprvu vypadalo jako zcela nepřijatelná mesaliance a
vyvolalo diplomatické sankce států EU, pro Rakušany nakonec vyznělo
jako cesta ze slepé uličky velké koalice k reformám. V tomto smyslu
bohužel u nás teď paralelu hledat nemůžeme. Nicméně na to, že ve
střední Evropě vlády nezvnikají zrovna transparentně, můžeme vzít jed.
Podívejte se sami a klidně si sestavujte podobnou chronologii naší
domácí scény. Nikdy nevíte, kdy se může hodit.
Rakousko v patu: čtyři měsíce jednání s otazníkem
3. říjen 1999
Ve všeobecných volbách ztratily obě vládní strany a posílila opozice:
SPÖ zůstává s 65 mandáty nejsilnější stranou v parlamentu, ÖVP a
opoziční FPÖ mají po 52, Zelení 14 poslanců.
12. říjen
Předsednictvo ÖVP potvrzuje odchod do opozice, lidovečtí ministři ale zůstávají v dočasné vládě.
14. říjen
Prezident Thomas Klestil pověřuje dosavadního kancléře Viktora Klimu
"sondážními rozhovory o věcných obsazích možného budoucího vládního
programu" se všemi stranami.
24. listopad
Klestil vyzývá ÖVP k rozhodnutí o účasti na budoucí vládě.
29. listopad
Ministr financí Edlinger potvrzuje dvacetimiliardovou díru v rozpočtu a nařizuje kolegům o 20 % zkrátit běžné výdaje.
5. prosinec
Schüssel oznamuje, že ÖVP bude jednat o vládě.
9. prosinec
Klestil pověřuje Klimu sestavením "stabilní vlády s jasnou, solidní většinou, uznávané doma i v zahraničí".
13. prosinec
Předsednictvo lidovců schvaluje zahájit jednání o koalici s SPÖ.
17. prosinec
SPÖ a ÖVP začínají jednat o koalici.
9. leden 2000
Média informují o údajném "tajném paktu" mezi ÖVP a FPÖ pro příštích osm let, obě strany to dementují.
17. leden
Poslední, deváté kolo jednání SPÖ a ÖVP.
18. leden
Předsednictva obou stran schvalují obsah koaličního programu.
19. leden
Klima a Schüssel neúspěšně jednají o rozdělení ministerstev.
20. leden
Ultimátum lidovců, kteří požadují rezort financí.
21. leden
Předsednictvo SPÖ schvaluje usnesení, že koaliční jednání s ÖVP
ztroskotala, Klima navrhuje Klestilovi menšinovou vládu SPÖ a
nezávislých expertů, Klestil žádá, aby dál usiloval o novou vládu.
28. leden
Klima má Klestila informovat o výsledku, doposud jediná menšinová vláda
poválečného Rakouska (vedená Brunem Kreiským, SPÖ) vydržela jen 18
měsíců.
4. únor
Wolfgang Schüssel představuje svou vládu ÖVP a FPÖ.