Reklama
 
Blog | Zbyněk Petráček

Fahrenheit CT/2

Píše se 10. červen 2012 a na veřejnoprávní televizi běží jako hlavní pořad večera filmový dokument o českém udavačství. Ano, je 70 let po vyhlazení Lidic a na výročí největší hromadné vraždy v době heydrichiády vzpomínají i obyvatelé stejnojmenných latinskoamerických vesnic. Jenže u nás přece všichni dobře víme, že tato nevinná obec se dostala do hledáčku gestapa na základě udání. Tak jakápak pieta. Že ještě žijí senioři, kteří byli tehdy odvlečeni na “převýchovu” do Říše? Že jejich otcové skončili před popravčí četou a jejich matky v lágrech? Nezájem. Žijeme přece v postmoderní době, kdy se vše relativizuje a nikomu není nic svaté, ani veřejnoprávní televizi. Zhruba tuto cestu razil hlavní pořad na kanálu ČT2 v pondělí 11. září – americký snímek Fahrenheit 9/11 kontroverzního dokumentaristy Michaela Moorea.

Že jde o kritiku
George Bushe, jeho amatérství, prezidentství, administrativy, kiksů, které do
značné míry souvisejí s neblahým datem 11. září 2001? Samozřejmě. Jde-li však o
kritiku, nikoliv o paušální odsudek, racionálních argumentů proti Bushovi tam
najdeme zhruba tolik jako proti Jiřímu Paroubkovi v dokumentu s pracovním
názvem “Kubice 2”.
Nechme teď stranou, jak ten či onen člověk zmíněný film hodnotí. Jisté je, že
snímek má globální odezvu, podobným způsobem jako Moore se na Bushe dívá
polovina Ameriky, většina Evropy, ba celé planety, takže je naprosto v logice
veřejnoprávnosti dokument uvést. Ale proč zrovna 11. září 2006 jako hlavní pořad k
tématu? Proč zrovna na “intelektuální” ČT2? Tady se v člověku cosi příčí, vždyť
pieta není snad mrtvý pojem.

Počet 2973
mrtvých z New Yorku a Washingtonu (včetně dvou českých obětí) o řád překonává
oběti z Lidic (334 mrtvých včetně následných úmrtí v koncentrácích) a zcela
koresponduje s největšími hromadnými vraždami zdejší historie. Tou vůbec
největší bylo zplynování tzv. rodinného tábora v Osvětimi, tedy 3792 českých
Židů v noci z 8. na 9. březen 1944.
Brzy poté následovala v témže lágru likvidace tzv. cikánského tábora, téměř
3000 českých Romů v noci z
2. na 3. srpen 1944.
Takže proč zlehčovat stejně hroznou a pouhých pět let starou hromadnou vraždu,
plánovanou ještě dávno za prezidenta Billa Clintona a v době, kdy se obecně
čekalo, že v Bílém domě zasedne Al Gore? Proč si skrze ni vyřizovat účty s
Bushem a prezentovat to českým divákům skoro jako kvintesenci výročí?

Skoro celý svět
pietu 11. září uznává. Dokonce íránský exprezident Mohammad Chátamí, člověk,
kterého nemůžeme podezírat z členství v Bushově fan klubu, to nyní řekl zcela
jasně: “Dva zločiny byly spáchány 11. září. Byli zabíjeni civilisté a bylo tak
činěno ve jménu islámu. My, muslimové musíme odsoudit takové krutosti ještě
přísněji než jiní.” Česká veřejnoprávní televize ale vidí reflexi trochu jinak.
Ano, Fahrenheit 9/11 rozebírá skutečný problém, argumentují někteří lidé
pro výroční uvedení. Jenže, jak jsme se letos dozvěděli z úst nejvyššího
ústavního představitele, například za vysokou úmrtnost ve zdejším letském lágru
si mohli Romové ze značné části sami – skrze své špatné hygienické návyky. I to
je reálný problém, o kterém by bylo možné natočit kontroverzní filmový
dokument. Odvysílala by ho veřejnoprávní televize v den výročí romského
holocaustu?

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama